Informace o Středočeském kraji
Základní informace o kraji
Středočeský kraj leží uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel je největším krajem České republiky. Jeho rozloha k 31. 12. 2018 (10 928 km2) zabírala téměř 14 % území ČR a byla přibližně dvakrát větší než je průměrná rozloha kraje v České republice. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi českými kraji kromě Karlovarského a moravských krajů. Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Jeho reliéf je poměrně málo členitý. Sever a východ je rovinatý, na jihu a jihozápadě převládají vrchoviny. Nejvyšším bodem území je vrchol brdských hřebenů Tok (865 m n. m.) v okrese Příbram, nejnižším bodem je řečiště Labe (153 m n. m.) v okrese Mělník.
Území kraje se dělí na 12 okresů s 10 okresními městy. Rozlohou je největší okres Příbram (14,3 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je Praha-západ (5,3 % rozlohy kraje). K 1. 1. 2003, kdy nabyla platnosti reforma státní správy, byly zrušeny okresní úřady, ne však okresy jako územní jednotky. Současně byly ustaveny územní obvody pověřených obcí II. stupně a správní obvody obcí s rozšířenou působností III. stupně. Ve Středočeském kraji se nachází 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, svou velikostí velice rozdílných. Rozlohou největší je obvod Rakovník (8,2 % rozlohy kraje), nejmenší obvod Neratovice (1 %).
V roce 2018 bylo na území kraje 1 144 obcí. Největší počet obcí je soustředěn v okresech Příbram a Mladá Boleslav (v každém 120 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (69 obcí). Největším správním obvodem obce s rozšířenou působností je obvod Mladá Boleslav, do kterého spadá 98 obcí, naopak správní obvod Lysé nad Labem tvoří pouze 9 obcí. Kraj je charakteristický vysokým zastoupením obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc (1 028 obcí), ve kterých žije 40,8 % obyvatel.
Statut města je přidělen 84 obcím, Kladno a Mladá Boleslav jsou navíc statutárními městy. Podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel kraje byl 52,0 % a byl nejnižší v celé České republice. Mezi pět největších měst v kraji patří Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Kolín a Kutná Hora. Středočeský kraj jako jediný kraj nemá své krajské město, krajský úřad tak sídlí v hlavním městě Praze.
K 31. 12. 2018 měl Středočeský kraj 1 369 332 obyvatel a byl nejlidnatějším regionem České republiky. Nejvíce lidnatým okresem Středočeského kraje byl okres Praha-východ (180 945 obyvatel), přes 100 000 obyvatel žilo také v okrese Kladno, Praha-západ, Mladá Boleslav, Příbram a Mělník. Naopak populačně nejmenším byl okres Rakovník s 55 565 obyvateli. Hustota zalidnění byla nejvyšší v okresech Praha-západ, Praha-východ a Kladno, ve kterých dosáhla hodnoty přes 200 obyvatel na km2. Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně – ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník a Benešov, kde hustota zalidnění nepřesahovala 70 obyvatel na km2.
Zdroj: Statistická ročenka Středočeského kraje.
Školství v kraji
Středočeské školství má dlouholetou a úctyhodnou tradici, která byla vždy ovlivňována Prahou, českým vzdělanostním centrem. Školy ve středních Čechách vždy usilovaly o to, aby jejich odborná úroveň byla stejně dobrá jako v příslušných vzdělávacích zařízeních nejen pražských, ale i v celé České republice.
1.1. Charakteristika kraje a jeho demografický vývoj
Středočeský kraj je největším a nejlidnatějším krajem České republiky s největším počtem obcí. K 31. 12. 2018 ve Středočeském kraji žilo na rozloze 10 928,4 km2 celkem 1 369 332 obyvatel, což je ve srovnání s předchozím rokem o 16 537 obyvatel více. Ve Středočeském kraji bylo k 31. 12. 2018 celkem 1 144 obcí (tj. 18,3 % z celkového počtu obcí v České republice), z nichž 876 mělo méně než 1 000 obyvatel.
Hustota zalidnění Středočeského kraje k 31. 12. 2018 činila 125,3 obyvatel na km2, což řadilo Středočeský kraj mezi řidčeji zalidněné kraje (hodnota byla pod celorepublikovým průměrem 135 obyvatel na km2).
Demografický vývoj zásadně ovlivňuje vývoj vzdělávací soustavy v kraji. Demografický vývoj Středočeského kraje se ve srovnání s ostatními kraji České republiky vyznačuje řadou specifik a odlišností.
V roce 2018 se přistěhovalo do kraje o 15 448 osob více, než se z něho vystěhovalo. Stěhování představovalo 93,4 % podíl na celkovém nárůstu počtu obyvatel kraje v tomto roce.
Od roku 2001 až do roku 2008 meziročně ve Středočeském kraji narůstal počet živě narozených dětí. Po mírném poklesu počtu živě narozených dětí ve Středočeském kraji v letech 2009 až 2013 dochází od roku 2014 opět k postupnému nárůstu. V roce 2018 se ve Středočeském kraji živě narodilo 14 776 dětí, což bylo o 547 méně než v předchozím roce.
Středočeský kraj se vyznačuje z celorepublikového pohledu relativně příznivou věkovou strukturou obyvatelstva, od roku 2011 je zároveň i nejmladším krajem České republiky. Důvodem je migrace v podobě převahy přistěhovalých osob v mladších věkových kategoriích.
Průměrný věk obyvatel Středočeského kraje dosáhl v roce 2018 nejnižší hodnoty mezi všemi kraji (41,2 let).
Z hlediska velikosti věkových skupin obvyklého nástupu dětí, žáků a studentů do jednotlivých stupňů vzdělání existují v rámci Středočeského kraje velké rozdíly mezi jednotlivými obcemi s rozšířenou působností.
Zdroj: Mapový portál Středočeského kraje
1.2. Základní údaje o síti škol a školských zařízení
K datu 30. 9. 2018 zahrnovala regionální vzdělávací soustava ve Středočeském kraji podle statistik Odboru školství Krajského úřadu Středočeského kraje celkem 1 337 právních subjektů vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení (ve školním roce 2017/2018 fungovalo ve Středočeském kraji 1 384 právních subjektů vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení). Středočeský kraj byl ke stejnému datu zřizovatelem 184 příspěvkových organizací (škol a školských zařízení). Z tohoto počtu bylo 116 škol poskytujících střední vzdělání, 4 samostatné mateřské školy speciální, 34 subjektů poskytujících základní vzdělávání pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (včetně 11 škol poskytujících obor vzdělání Praktická škola), 18 základních uměleckých škol, 1 školní statek, 11 středisek volného času, 1 pedagogicko-psychologická poradna a 1 vzdělávací institut.
Dále ve školním roce 2018/2019 působilo ve Středočeském kraji (při sledování počtu školských právnických osob) 6 školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy zřizovaných MŠMT (dětské domovy se školou, výchovné ústavy, dětský domov a středisko výchovné péče).
Obcemi, církvemi a soukromými subjekty bylo v kraji celkem zřizováno 1 147 škol a školských zařízení. Samostatných základních škol bylo obcemi zřizováno 238, mateřských škol 439, další školy byly zřízené jako společné subjekty s více součástmi. Umělecké vzdělávání zajišťovalo 33 samostatných základních uměleckých škol, 3 spojené základní umělecké školy. Střední vzdělávání bylo poskytováno Obchodní akademií Neveklov a Waldorfskou školou Příbram – základní školou a střední školou (započítána pod ZŠ). Základní škola a Praktická škola Benešov, Konopišťská 386 je započítána pod ZŠ. Obce zřizovaly 10 středisek volného času a 35 samostatných zařízení školního stravování. Přípravné, podpůrné a upřesňující činnosti v procesu přípravy rozpočtu pro školy a školská zařízení zřizovaná obcemi zabezpečovaly obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Celkem 14 subjektů bylo zřizováno církvemi, soukromými subjekty bylo zřizováno 139 škol a školských zařízení.
1.3. Školy a školská zařízení zřizována obcemi
Se zvyšováním počtu dětí ve věkové skupině odpovídající předškolnímu vzdělávání docházelo ve Středočeském kraji i ke zvyšování nejvyššího povoleného počtu dětí v mateřských školách, především v okresech s vysokým kladným migračním saldem spojeným s výstavbou rodinných domů a bytů, či v oblastech s rozšiřující se nabídkou nových pracovních míst.
Nejvíce žádostí o změnu zápisu v rejstříku škol a školských zařízení podle § 146 odst. 1 a odst. 2 školského zákona se v průběhu školního roku 2018/2019 týkalo změn nejvyšších povolených počtů dětí/žáků v mateřských školách a základních školách. Ve školských zařízeních se největší míra navyšování nejvyššího povoleného počtu žáků/stravovaných týkala školních družin a školních jídelen.
Zdroj: web Středočeského kraje